Reklama
 
Blog | Jirka Just

Bude skutečně stát radar v České republice?

Budování protiraketové obrany (PRO) vyostřila, možná až zbytečně, vzájemné vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Na obou stranách došlo k tvrdým vyjádřením, které spíš měly vnitropolitický charakter, než demonstraci skutečného stanoviska jednotlivých zemí. Na pozadí řečnických šarvátek se však začíná rýsovat možnost spolupráce Moskvy a Washingtonu v oblasti PRO. Jaký to má význam pro Českou republiku? Výstavba radaru by se nekonala.

O zapojení Ruska do protiraketového štítu Spojených států se prvně začalo hovořit během mnichovské konference, kde však toto vyjádření Sergeje Ivanova zapadlo v porovnání se "skandálním projevem" prezidenta Putina.  Pod sílícím mezinárodním tlakem a hrozbou zhoršení, již tak pošramocených, vzájemných vztahů i Pentagon, ústy generála Patricka O'Reillyho, přistoupil na možnost konstruktivní spolupráce v projektu protiraketové obrany.

Jestliže by skutečně byla navázána spolupráce, je pravděpodobné, že by nedošlo k výstavbě brdského radaru, ale využití již existujícího komponentu bývalého protiraketového systému Sovětského svazu. V tomto směru se nejvíce hovoří o ukrajinské radiolokační stanici Sevastopol, dislokované na krymském mysu Chersones. Ta byla uvedena do provozu v roce 1979 a měla, společně s ázerbajdžánskou stanicí Gabala, chránit SSSR před útokem z jižního a jihozápadního směru, konkrétně z Turecka, Izraele, Saudské Arábie a Íránu (viz. mapa). Podle člena ruského Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Alexeje Arbatova byl projekt společné protiraketové obrany schválen již v roce 2002 při podepisování Smlouvy o omezení strategických útočných potenciálů. "Rozmístění (základen) na území Polska a České republiky, jde proti smyslu té smlouvy, protože se Američani rozhodli domluvit se bez nás."

Přičlenění Ukrajiny k protiraketové obraně Spojených států není žádnou novinkou. O této možnosti se začalo spekulovat koncem ledna, když se ministr obrany Anatolij Hrycenko setkal s americkým velvyslancem Williamem Taylorem. Přestože Hrycenko dementoval jakékoliv rozhovory o zapojení Ukrajiny do protiraketového štítu, pochybnosti o možné nabídce nevymizely. Ba naopak, když byl Pentagonem začátkem března zveřejněn seznam států spolupracujících s USA na systému PRO, kde také figurovala Ukrajina, bylo parlamentem iniciováno šetření, čím přičiněním tam byla země zanesena.

Reklama

Samotná ukrajinská politická scéna v otázce protiraketové obrany není jednotná. Prezident Viktor Juščenko, společně s blokem Naše Ukrajina a Blokem Julie Tymošenko nevidí problém v rozmístění komponentů PRO ve střední Evropě. Naopak vládní koalice k této myšlence zachovává chladný postoj. Bylo proto senzací, když premiér Viktor Janukovič v televizním interview prohlásil, že se Ukrajina může účastnit potenciální rozhovorů o vytvoření globální sítě protiraketové obrany.

Vytvořením rusko-euroatlantického protiraketového štítu by došlo k překlenutí vzájemných svárů ohledně údajného zneužití PRO k monitorování vojenských aktivit Moskvy. Je také pravděpodobné, že by se zmenšilo riziko jednostranného vypovězení smlouvy zakazující výrobu raket středního a krátkého doletu, o čemž hovořila v minulých týdnech ruská generalita. V jistém případě by na tom získala i Severoatlantická aliance, neboť lze předpokládat, že protiraketová obrana by nezůstala pouze u vzájemné ochrany dvou velmocí. Svým způsobem by se výhod mohla dobýt i Moskva, neboť je to právě ona, která je primárně ohrožena potencionálními raketovými útoky z "Osy zla". V případě spolupráce by se Rusko také mohlo vyhnout americkým sankcím, které jsou vedeny proti několika společnostem z obranného průmyslu.

Spolupráce Spojených států a Ruska na raketovém deštníku by měla význam také pro Ukrajinu, které by vzrostl geopolitický význam. Současně by premiér Janukovič dokázal to, co nedovedli jeho oranžoví předchůdci. Kyjevu by se podařilo vytvořit dobré vazby na Washington a zároveň by nedošlo k vyostření vztahů s Moskvou.

A jaký význam by byl pro Českou republiku? V bezpečnostní rovině by se nic nezměnilo. Jestliže vezmeme v potaz, že systém by tvořil obranný štít proti napadení ze strany "zlých států", došlo by pouze k posunutí radiolokačního zařízení o několik set kilometrů níž. Tím by ochrana Česka neměla nijak utrpět. Ztrátou by bylo neuskutečnění změny americké legislativy v otázkách investic a materiální pomoci pro české vojenské jednotky, kterou prý by měla dostat ČR od Spojených států výměnou za umístění radarové základy. Současně by Česká republika nenaplnila svůj sen oprostit se od nálepky geopoliticky marginálního státu, což by jí stejně základna tak jako tak neumožnila.

_____________________________________________________

Kontrolní zóny skupiny radiolokačních prostředků systému včasného varování o raketovém útoku (zdroj: Nězavisimmoje vojennoje obozrenije)

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama