Reklama
 
Blog | Jirka Just

Pach revoluce

Rok od parlamentních voleb, které měly udělat tečku za oranžovou revolucí, znovu obchází Ukrajinu duch občanských nepokojů. Po několikadenních spekulacích prezident Viktor Juščenko podepsal výnos rozpouštějící parlament a zároveň vypisující nové volby do zákonodárného shromáždění. Hlava státu tím chtěla vyřešit vleklé spory mezi ní a premiérem Viktorem Janukovičem. Na první pohled se však zdá, že se země posune o několik let nazpět, kdy také vzduch voněl revolucí.

Rozpory mezi prezidentem a předsedou vlády trvají již delší dobu. Prakticky od neúspěchu oranžových stran ve volbách v březnu 2006, mající za následek vytvoření vládní koalice Viktorem Janukovičem . Už tehdy se Juščenko rozmýšlel mezi rozpuštěním Nejvyšší rady (parlamentu), což především preferovala Julie Tymošenko, a tolerancí vlády svého dávného soka z prezidentských voleb. Prezident, vědom si pravděpodobné prohry při opakovaní voleb, nakonec přistoupil k druhé variantě, která byla stvrzena paktem vytyčující mantinely ve sporných oblastech. Jeho právní validita však byla sporná, a proto ho Janukovič fakticky nerespektoval.   K vyhrocení vzájemných vztahů došlo po premiérově snaze kontrolovat zahraničněpolitický a obranný resort, který podle ústavy spadá do sféry vlivu hlavy státu, a zejména přijetím kontroverzního zákona o Kabinetě ministrů. Zákon značně redukuje prezidentovy pravomoce, čímž stojí na hraně ústavy. Přestože se ho pokusil Viktor Juščenko několikrát napadnout, nezabránil tomu aby vstoupil v platnost (více zde).

Celý konflikt, jenž dnes můžeme na Ukrajině pozorovat, má kořeny v únorové parlamentní krizi, kterou vyvolal opoziční Blok Julie Tymošenko a Naše Ukrajina. Tehdy došlo pod různými záminkami k zablokování práce zákonodárného sboru, což mělo vytvořit hlavě státu možnost k rozpuštění Nejvyšší rady. V té době zároveň oba dva bloky vytváří pragmatickou alianci, jejíž účelem by mělo být vyhlášení předčasných voleb.

Janukovič se pokusil kontroval zvýšením vlivu svého kabinetu. Tak lze alespoň nahlížet na snahu dosáhnout ústavní většiny za pomocí přeběhlíků z řad opozičních poslanců, která by mu zajistila možnost nejen obejít prezidentské veto, ale i vyhnout se rozpuštění parlamentu zevnitř, ke kterému stačí složení mandátu 150 poslanců.  Vládní koalice v době svého vzniku čítala 240 členů, přičemž k ústavní většině je třeba 300 hlasů. Po několikadenním jednání, které mělo podle opozice spíš podobu úplatků a slibů vysokých postů, se 23. března 5 členů Bloku Julie Tymošenko a 6 členů bloku Naše Ukrajina odtrhlo od svých mateřských frakcí a vstoupilo do vládní koalice. Na to tvrdě zareagovali nejen lídři poškozených stran, ale i prezident, který jasně řekl, že o nové členy rozšířená vládní většina odporuje ústavě a postrádá legitimitu. Ukrajinská ústava totiž v článku 83 jasně říká, že vládní většina má být složena z koalice stran a nikoliv z koalice poslanců.

Reklama

V úterý 27. března se poprvé v kuloárech začalo spekulovat o existenci Juščenkova výnosu, jenž obsahuje rozpuštění Nejvyšší rady a vypsání nových parlamentních voleb. Dva dny na to vystoupil první místopředseda parlamentu Adam Martynjuk na mimořádném zasedání Nejvyšší rady a veřejně se zněním výnosu poslance seznámil. Obsahem dokumentu byl požadavek na rozpuštění zákonodárného sboru kvůli protiústavní činnosti vládní koalice a vypsání nových voleb na 27. května 2007.  Po zveřejnění textu výnosu začal Juščenko na vládní koalici vyvíjet tlak. Nejdříve prohlásil Janukovičovu vládu za nelegitimní a posléze na sobotním sjezdu bloku Naše Ukrajina prezentoval sedm bodů, kterými mělo být odvráceno rozpuštění parlamentu. Hlava státu především požadovala zastavení praktiky přetahování poslanců z jiných frakcí, přijmout zákon o vázaném mandátu na všech úrovních (zatím platí jen na úrovni městských rad), zastavit politizaci bezpečnostních složek a zejména redigovat sporný zákon o Kabinetě ministrů. Vládní koalice se však nehodlala podřídit požadavkům prezidenta, což hrálo na ruku především Julii Tymošenko, která stále stupňovala své naléhání na prezidenta, aby kontroverzní výnos podepsal. V pondělí 2. dubna se uskutečnila konzultace mezi Viktorem Juščenkem a zástupci parlamentu, jež nepřinesla pro obě strany uspokojivý výsledek. Několik hodit poté hlava státu vystoupila v přímém přenosu, kde oznámila rozpuštění zákonodárného sboru a vyhlášení předčasných voleb.

Přestože prezidentský výnos má imperativní funkci, Nejvyšší rada se rozhodla jím neřídit. Poslanci naopak schválili usnesení, kterým přikázali pokračovat vládě v práci a osobám podčinivší se výnosu pohrozili právní odpovědností. Současně parlament odmítl vydělit finance na uskutečnění voleb a pokusil se odstranit současné vedení Centrální volební komise, jehož funkci mělo nahradit staré složení, obviněné v průběhu oranžové revoluce z manipulace hlasování. Předchozí členové komise by pravděpodobně byli loajální Kabinetu ministrů a volby by nevypsali. Tomu však zabránil kyjevský okresní soud, který rozhodnutí parlamentu namířené proti volební komisi zrušil.  

Svojí pozici se snažili posílit i stoupenci předčasných voleb. Viktoru Juščenkovi se podařilo získat podporu všech 24 hlav oblastí a na jeho stranu se postavil ministr obrany Boris Tarasjuk i nedávno jmenovaný ministr zahraničí Arsenij Jacenjuk. Prezident taktéž vyloučil předsedu parlamentu Alexandra Moroze z Rady národní bezpečnosti a obrany, do které naopak začlenil velitele vojsk ministerstva vnitra a dočasně jmenovanou hlavu Bezpečnostní služby Ukrajiny.

Rozpor mezi prezidentem a parlamentem přivedl do ulic stoupence jednotlivých stran. Strana regionů a Svaz mládeže regionů zorganizovali Fórům národní jednoty, které se koná od 29. března do 3. dubna na třech významných náměstí Kyjeva, včetně Majdanu – symbolu oranžové revoluce. Smyslem akce je podpora parlamentu a vládě Viktora Janukoviče. Sympatizanti s prezidentským výnosem pořádají od soboty demonstrace na jiném konci Majdanu, u prezidentského paláce a  u budovy Centrální volební komise, kde chtěli zabránit výměně personálního složení instituce. Tak jako na podzim 2004 přijíždějí do Kyjeva demonstranti z různých regionů země, aby vyjádřili podporu své politické síle. Podle ministerstva vnitra je předběžný počet stoupenců vlády více jak 10 000 osob, kdežto jejich protivníků je méně než tisícovka.

Zajímavý je v této situaci postoj Ruska, od kterého by se, po zkušenostech z minulosti, očekávala snaha využít napjaté situace ve svůj prospěch. Moskva si zjevně vzala ponaučení z neúspěchu během oranžové revoluce a zaujala konstruktivní postoj. Veřejně se nepřiklonila k žádné ze stran a naopak vyjádřila, ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova, připravenost pomoci v hledání kompromisního řešení. I zbytek Evropy prozatím odmítl favorizovat jednoho aktéra sporu a vyzývá k co možná nejrychlejšímu urovnání kritické situace. Vyjímkou zůstává Polsko, které se otevřeně postavilo za Viktora Juščenka a za uskutečnění předčasných voleb, a Spojené státy americké, které podle některých komentátorů mohou mít podíl na vyostření situace (současně si také Strana regionů stěžovala na fakt, že Washington bez souhlasu vlády začlenil Ukrajinu do rozpočtu pro vstup do NATO). 

Mnozí pozorovatelé soudí, že současný stav na Ukrajině připomíná atmosféru Ruska v roce 1993, kdy se rozhořel vážný konflikt mezi parlamentem a prezidentem Borisem Jelcinem. S porovnání s tehdejšími událostmi se nepředpokládá silové řešení situace, které by mohlo v nejčernějších obavách být bojem mezi proprezidentskou armádou a provládní policií. Předpokládá se spíš uzavření kompromisu, kterým může být přistoupení vlády na variantu předčasných voleb. Podle exit-pollu uskutečněného fondem Veřejné mínění – Ukrajina by se vítězem stala Strana regionů, pro kterou by hlasovalo 31,8 % respondentů, Blok Julie Tymošenko by volilo 22,9 %, blok Naše Ukrajina 16,6 %, Komunistickou stranu Ukrajiny 6,6 % a Socialistickou stranu by volilo pouze 3,8 % dotázaných. Do Nejvyšší rady by se také dostal Blok Natalie Vitrenko, která by obdržela 3 % hlasů. Spojením současných členů vládní koalice a Bloku Natalie Vitrenko by oranžové ideály byly nadobro pohřbeny.

Realizace předčasných voleb by se také však mohla obrátit proti prezidentovi. Například tajemník předsedy parlamentního klubu Strany regionů pohrozil hlavě státu, že s předčasnými volbami bude provedeno referendum o vstupu Ukrajiny do NATO a samotný Viktor Juščenko bude čelit impeachmentu na jehož konci budou nové prezidentské volby.

Jak se ve skutečnosti bude odvíjet celá situace, zda vůbec dojde k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb bude známo po Velikonocích, kdy by měl Ústavní soud vynést rozhodnutí o platnosti prezidentova výnosu.

______________________________________________

Koho podporují regionální orgány

zdroj: Kommersant 4. 4. 2007 

 
oranžová barva – hlava regionu podporuje Viktora Juščenka
žlutá barva – oblastní rada/předseda oblastní rady podporuje Viktora Juščenka
tmavě modrá barva – hlava regionu podporuje Nejvyšší radu
světle modrá barva – oblastní rada/předseda oblastní rady podporuje Nejvyšší radu
zelená barva – postoj regionálních orgánů není stanoven

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama