Jedná se o přijatou praktiku, která má předejít zatažení NATO do potenciálního konfliktu (viz 5. článek Severoatlantické smlouvy). Dokud si zájemce o členství nevyřeší své územní spory, není mu předložen Akční plán členství.

Zajímalo by mě, který stát podle Vás byl přijat nehledě na tuto skutečnost. Já žádný takový neznám. Pokud máte na mysli řecko-turecký spor o Kypr, tak bych chtěl jen upozornit, že vznikl až po jejich vstupu do Severoatlantické aliance. To se vztahuje i na rusko-norský spor o Špicberky.

Já jsem si ten spor vybral právě kvůli jeho malé publicitě. Je zajímavé, co se může všechno dít nedaleko České republiky.

Co se týká Rumunska a SSSR, je pikantní, kdo byl vlastně obětí. Bukurešť byla spojencem Německa, okupovala (se souhlasem západních mocností) Severní Bukovinu a Besarábii, měla v plánu vytvořit Velké Rumunsko (počítalo se prý s připojením nejen Haliče, ale i části Slovenska a Podkarpatské Rusi). Sovětský svaz neváhal realizovat své velmocenské plány i za cenu spojenectví s Německem, se kterým si chtěl rozdělit Evropu. Rumunsko, stejně jako Polsko, bylo pouze pasivním pozorovatelem a paktu Ribbentrop-Molotov se muselo podřídit (byť až v roce 1940).

Nic není zkrátka jednoznačné.

Děkuji za komentář i odkaz.