Komentáře: Pach revoluce

Od: jana judova

jana judova — Thu, 27 Nov 2008 22:27:53 +0000

konflikt uvnitr oranzove koalice
zajimaly by me priciny konfliktu v oranzove koalici a jejich ruzne interpretace. jak vypadal podil na moci na Ukrajine od oranzove revoluce do dneska – a jak vyznamne byly neshody mezi Juskcenkem a Tymoscenkovou? jaky je stav v zemi nyni, kdyz jsou vyhlasene parlamentni volby na prosinec? dekuji J.J.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Mon, 09 Apr 2007 15:05:22 +0000

zbrklost
to je ta má zbrklost, ministr paliv a energeticky se jmenuje Jurij Bojko

Od: Jirka Just

Jirka Just — Mon, 09 Apr 2007 13:52:18 +0000

příčiny02
Co se týče roviny soudržnosti, tak co mi je známo proběhly pouze dva pokusy o nějakou politickou autonomii. První byl začátkem v 90. letech na Krymu, kde nejdříve vznikl jakoby samostatný stát, poté si ustanovili institut prezidenta, do kterého byl zvolen prorusky orientovaný Jurij Meškov a posléze byly snahy o nezávislost či dokonce připojení k RF udušeny Kyjevem. Druhý pokus byl spíše demonstrativní, kdy v listopadu 2004 představitelé několika oblastních rád východní a jihovýchodní Ukrajiny požadovalo přiznání platnosti výhry V. Janukoviče v druhém kole prezidentských voleb a pohrozili realizací změny v administrativně-teritoriálním zřízení země, tedy de facto odtržení. K tomu nakonec nedošlo. Jinak že by v současné době mělo dojít k rozpadu Ukrajiny, to je opravdu nereálné. Tak silné rozpory tam nejsou.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Mon, 09 Apr 2007 13:36:44 +0000

příčiny01
Přechod Ukrajiny ze SSSR do samostatného státu prošel, narozdíl od jiných sovětských republik klidně. Jediný velký problém byla veliká zadluženost a ekonomická závislost na Rusku. Do toho ještě zasáhla divoká privatizace, na jejíž stál přechod bývalých státních podniků do rukou lidí spjatých s šedou ekonomikou či vůbec podsvětím. Jak píše ukrajinský politolog Malinkovič, utvořila se okolo ukrajinského prezidenta skupina, která byla ochotna financovat různé záležitosti výměnou za vliv na politické procesy (říká tomu nomenklaturně-oligarchistický režim). Když došlo na lámání chleba v předvečer oranžové revoluce skupina oligarchů se rozdělila a preferovala toho či onoho kandidáta (například Achmetov vs. Porošenko). V této rovině se souboj odehrává stále. Jedním z aspektů proč Jula T. zahájila tlak na vládu bylo jmenování nového šéfa Naftogazu, který je blízký současnému ministru energetiky Juriji Bolko (on sám měl zase vazby na Kučmu a je tedy nepřítelem oranžových oligarchů)

Od: Ladislav

Ladislav — Mon, 09 Apr 2007 11:56:14 +0000

priciny
Myslel jsem spis dlouhodobejsi priciny od osamostatneni Ukrajiny az po dnesek. Jak tam probihaly ekonomicke zmeny, jak soudrzna je zeme a tak. O Ukrajine se tady moc nepise, leda tak vykriky ve stylu „budou valcit s Ruskem o blativy ostruvek?“.

Od: varner

varner — Sat, 07 Apr 2007 11:03:19 +0000

ano, plus cekaji….
rychle a zasadni zmeny, jenze to se nekona a hned tak nebude. Me stacilo co mi psalo par studentu jez v ty dobe odjizdeli domu do Kijeva s nadsenim. Dneska mi davaji za pravdu, jenze to me tedy netesi ani nahodou….

Od: Jirka Just

Jirka Just — Sat, 07 Apr 2007 10:45:06 +0000

děkuji
Děkuji Petře. Ona ta Ukrajina je vůbec začarovaná země. Za politiky stojí regionální podnikatelé, kteří de facto určují směřování země. Docela mě pobavilo, když v předchozím parlamentu sedělo 300 podnikatelů z celkového počtu 450 poslanců. Ale myslím si, že všichni lidi žijící dlouhou dobu v zahraničí (obzvlážtě ti, kteří museli utéct) si náhlé změny uskutečněné ve své domovině až přespříliš idealizují. Častokrát zbytečně.

Od: varner

varner — Sat, 07 Apr 2007 10:27:56 +0000

opet zajimave cteni
kdyz tak sleduju ty udalosti, rikal jsem si , ze Jirka by mohl k tomu neco napsat a je to tady :))
Pro mne je ovsem problem s rozcarovanim lidi, par z nich jsem znal zde a upozornoval at neblbnou…., vraceli se domu s nadejemi na velke zmeny. Nemuseli, meli dobry joby vsechna povoleni, dneska uz cesta zpet nevede…

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 05 Apr 2007 10:48:15 +0000

příčiny2
Prvotním zdrojem je tedy oranžová revoluce a výsledek její tranzice. Jak se ale zdá, oranžová skupina nemůže ospravedlnit „nelegitimní“ proces (kterým revoluce byla) cestou všelidového hlasování, ale pouze silovým řešením. O příklon k Rusku a EU se už dávno nehraje. Janukovič udělal několik vstřícných kroků vůči Unii, odmítá pouze vstup do NATO bez referenda. Stejně tak marginálním problémem je vstup do Jednotného ekonomického prostoru, kterým se snaží argumentovat Tymošenko.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 05 Apr 2007 10:41:30 +0000

příčiny01
Z mého pohledu je hlavní příčinou souboj o moc. Oranžova skupina (Tymošenko, Juščenko) chtějí zpět moc, kterou ztratili během parlamentních voleb a Janukovič si chce udržet a rozšířit pravomoce na úkor prezidenta. To vše má počátek ještě před oranžovou revolucí, kdy byla vytvořena změna politického systému, kde by získal parlament více pravomocí. Juščenko a spol. nejdříve ústavní reformu podporovali, neboť měli většinu v Nejvyšší radě, teď tomu je jinak a snaží se o návrat k systému, ve kterém prezident dominuje. Janukovič, kterému současný stav vyhovuje, naopak chce zachovat větší roli parlamentu. A o to vlastně jde i dnes. Juščenko hraje tak trochu vabank, protože z předčasných voleb může vyjít dobře (v případě vítězství Bloku Julie Tymošenko) a nebo úplně ztratit vládu nad zemí (v případě posílení levice a Strany regionů). Prezident zároveň sází na poklesu popularity se zavedením reformy komunálních služeb, nízkou valorizací penzí a minimální mzdy.