Ale víš co se mi skutečně líbí a má to něco společnýho s gruzínskou hudbou? Tohle malování pískem [http://www.youtube.com/watch?v=RPinmJaIOts] Když jsem to viděl prvně, jen jsem zíral. Sice už zacházíme trochu více do offtopicu, ale což.

Oproti té ruské „skupině“ je tenhle song skutečným uměním :o))

Výstraha : Takto si skoroateista představuje peklo.

Ano, Karimov získal v roce 1991 mandát na 5 let, ale ten mu byl na základě referenda prodloužen do roku 2000. Tedy období mezi léty 1991 a 2000 je počítáno jako první funkční období v úřadu.

No, zde je kámen úrazu to, že nemůžeme uplatňovat stejný model na euroatlantické teritorium a na ostatní země. V prvním případě je ve většině případů vše čitelné a vidíme rozdíl mezi monarchií a republikanismem. Ale co takový Ázerbájdžán? Je to republika a zároveň tam po vládě Hejdaru Alijevovi nastoupil jeho syn. Že by primogenitura? Pokud tedy chceme země zařazovat musíme buď vytvořit novou typologii speciálně pro tyto země, nebo malinko přihmouřit oči.

Ja bych treba rekl, ze „legitimizovat“ je totez co „uvest do stavu legitimity“ a „autoritativni“ to same jako „spravne-mocensky“ (treba jako v anglictine, francouzstine nebo take v ceske jurisprudenci).

Karimov ziskal v roce 1991 mandat na 5 let, ne? Aspon podle ustavy. Ta, jak sam rikate, dovoluje nejvyse dve obdobi za sebou, tudiz 1991 + 5 + 5 = 2001, a to je tak, jak jsem k tomu dosel. Pokud ale referendum prebiji ustavu (jak rikate), pak to je koser.

Ja taky nerikam, ze Uzbekistan republika neni. Kdyz se ale z presidenta stava (div ne) dozivotni panovnik svirajici (temer) neomezenou moc, tak pak uz na pochybach jsem, zda-li to neni treba uz principat, nebo proste neco jineho nez republika.

Svébytný a specifický systém nemá pouze Uzbekistán, stačí se podívat, jakým způsobem režimy v okolních zemích upevňovaly svojí pozici.

Také nevím, proč by Uzbekistán neměl být republikou? Pokud budeme posuzovat soudobé politické systémy (nebudeme se prosím hrabat v Aristotelovi), tak to do této kategorie zapadá.

1) Slovní spojení „účelový zásah“ je pouze druh obratu. Neúčelový zásah v tomto smyslu skutečně neexistuje

2) Mám na mysli politický systém, který vznikl v jednotlivých zemích Střední Asie po rozpadu Sovětského svazu. Tyto systémy pak legitimizovaly svojí existenci před vlastními občany za pomocí výše uvedených procedur. Tím není posuzováno jestli je správný/legitimní/legální nebo ne, ale jakými prostředky dokázal odůvodnit a upevnit svojí existenci.

3) moc státu může působit demokraticky, autoritativně nebo totalitárně.

4) Nechápu Vaší argumentaci ohledně konce Karimovova mandátu v roce 2001. Poprvé působil jako hlava státu v období SSSR, tudíž se toto období nepočítá a vše začíná všelidovou volbou z roku 1991. Mandát, který v tomto hlasování obdržel, platil do roku 2000. V roce 2000 byly nové volby a začalo jeho druhé funkční období. V této rovině vše odpovídá.