Komentáře: Zištná pomoc

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 08:08:51 +0000

Od: Jirka Just

Jirka Just — Fri, 27 Feb 2009 15:15:12 +0000

pro pana Ondrejáta
Turkmenistán je sice od roku 1992 členem OSN, ale od roku 1995 mu byl Valným shromážděním (rezoluce číslo 50/80) přisouzen neutrální status. To mu formálně umožňuje neúčastnit se konfliktů.

Ašchabad začal spolupracovat až poté, co Taliban ztratil vládu nad Afghánistánem. Pak už nebyl důvod ho podporovat. Ona ta podpora i ze začátku nebyla ideologického rázu, jako spíš pragmatického (diverzifikace exportu plynu).

Od: martin ondreját

martin ondreját — Thu, 26 Feb 2009 17:08:44 +0000

Turkmenistan je členem OSN od 2.3.1992
a rezoluce RB č. 1386 z 20.12.2001, která vyzývá všechny členské státy OSN k poskutnutí svých zdrojů, včetně tranzitu, přeletů a poskytnutí letišť do Afghanistánu (což je zvlášť zdůrazněno pro státy s ním sousedící), je pro něj závazná.

RB žádnou rezoluci směrem k Turkmenistánu nevydala, ale něco se dít muselo (do zákulisí nevidím), neboť Turkmenistán nakonec podepsal Kabulskou deklaraci o dobrých sousedských vztazích z 22.12.2002.

Zřejmě v tomto případě stačilo vyjednávat, možná něco slíbit či lehce pohrozit.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Wed, 25 Feb 2009 22:40:43 +0000

pro pana Ondrejáta
Tím se ale dostáváme do jiné roviny. Do jaké míry může mezinárodní společenství zasahovat do suverenity určitého státu. Opět vyberu příklad ze Střední Asie.

Turkmenistán byl během vlády Talibanu jedním ze států, který nejen oficiálně uznal islámský emirát, ale udržoval s ním dobré vztahy (existuje domněnka, že Ašhabad pomáhal pašovat afghánský heroin).

Po 11. září Turkmenistán operaci Trvalá svoboda nepodpořil a udržoval i nadále kontakty s Talibanem do konce jeho vlády. Dokonce odmítl poskytnout Spojencům své letiště pro potřeby operace.

Jak měla v tomto případě postupovat RB OSN? Přinutit stát, který oficiálně deklaruje svojí neutralitu, ke spolupráci s protiteroristickou koalicí? Přinutit evropské státy (v první řadě Rusko a Ukrajinu) nenakupovat turkmenský plyn? Přerušit všechny kontakty se zemí, která se dobrovolně izolovala od vnějšího světa?

Od: martin ondreját

martin ondreját — Wed, 25 Feb 2009 21:34:23 +0000

Ono není embargo jako embargo
Jednotlivé státy samozřejmě mohou embargovat, koho chtějí, ale do izolace tím dotyčný stát nepřivedou (zde jste nepoužil vhodné sloveso), protože ostatních 99% se nepřidá (tak jakápak izolace).

Embargo vyhlášené Radou bezpečnosti už je ale mezinárodní závazek pro všechny členské státy, dodržovat jej musí všichni členové a jeho porušení je porušením mezinárodního práva. Embargo všech států by už Uzbekistán pocítil (avšak to tuším nebyl případ, o kterém píšete).

Od: Jirka Just

Jirka Just — Wed, 25 Feb 2009 11:09:12 +0000

pro pana Ondrejáta
Pokud budeme hovořit konkrétně o státech Střední Asie a vezmeme za příklad Uzbekistán, můžeme vidět, že embargo či veřejné mínění uvnitř státu nemají žádnou váhu.

Po událostech v Andižanu se země dostala do izolace ze strany EU i USA. V předchozích letech budovaná spolupráce mezi Taškentem a Washingtonem byla prakticky zmrazena a Američané museli opustit tamní vojenskou základnu. Mělo to zásadní vliv na Uzbekistán? On se začal opětovně orientovat na Rusko a rozšiřoval spolupráci s Čínou.

Omezení sankcí přišlo ze strany EU a Spojené státy si k Uzbekistánu taktéž hledají cestu. Přesto nemůžeme říci, že by se tamní situace radikálním způsobem zlepšila.

Tedy, pokud státy nechtějí a mají na vybranou, ani sankce nebo embargo je nemusí donutit spolupracovat.

Od: martin ondreját

martin ondreját — Wed, 25 Feb 2009 10:55:12 +0000

Donucovat není třeba vždy jen silou
už jen samotná existence rezoluce může zafungovat jako pranýř nebo nastavené zrcadlo (ve špatném světle se neukazuje rád nikdo) nebo jako pendrek v ruce domácí opozice (podívejte lidi, jak to ta naše vláda vede!)

Dalšími formami můž být BIČ (výzva k přerušení hospodářských a diplomatických styků, politické embargo, bojkot) nebo CUKR (výzvy členským státům k výhodám, ústupkům, odpuštění dluhů, politické podpoře, výhodným půjčkám, atp. ve prospěch adresáta rezoluce).

Zrovna donucení silou, byť i tím Rada bezpečnosti disponuje, se mi nezdá pro vynucení tranzitu zrovna adekvátní opatření.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Tue, 24 Feb 2009 22:24:25 +0000

pro pana Ondrejáta
V ideální situaci by k tomu mělo dojít, ale v reálné praxi? Opět, čím si vynutíte respektování takové rezoluce? A to se netýká jen Ruska. Při pohledu na mapu pod článkem můžete vidět, že existuje i varianta zásobování přes Írán. Stejně tak můžeme spekulovat např. o čínské variantě.

Spolupráce států s protiteroristickou koalicí není jen obyčejná pomoc, ale i geopolitický ukazatel demonstrující určitý vztah k USA/NATO.

Od: Daniel veselý

Daniel veselý — Tue, 24 Feb 2009 17:58:29 +0000

Rozhodne ne tolik jako
gang US/Izrael

Od: martin ondreját

martin ondreját — Tue, 24 Feb 2009 17:31:04 +0000

Ale ono by to šlo, kdyby se chtělo
a Rada bezpečnosti je dokonce oprávněna předkládat členským státům k ratifikaci rezoluce o využívání jejich území pro tranzit, eventuálně k vydávání donucujících opatření pro jeho vynucení. Ale představte si v praxi, jak Rusko v Radě bezpečnosti zvedá ruku při hlasování o jakémkoli opatření týkajícím se Ruska.