Otázka reportéra Rossijskoj gazety směřovala do dvou oblastí, rozmístění protiraketové obrany v středovýchodní Evropě a sankcí, které uvalily Spojené státy na ruské vojensko-průmyslové podniky kvůli dodávkám zbraní "nedemokratickým" zemím. Dovolil jsem si zde umístit pouze to, co se týká debaty okolo protiraketového deštníku.
V. Kuzmin (Rossijskaja gazeta): Vladimire Vladimiroviči, chtělo by se vrátit k jednotlivým plánům našich mezinárodních partnerů. USA vystoupily s návrhem vybudovat v Polsku a České republice systémy protiraketové obrany a radiolokační stanici a údajně Ukrajina je posuzována jako takové předmostí (ukrajinský ministr obrany A. Hrycenko se několikrát setkal s americkým diplomatem v Kyjevě. Odmítá však, že jejich hovory by se týkaly zapojení Ukrajiny do systému Národní protiraketové obrany USA → poznámka JJ ). Vy jste vždy vystupoval za racionální a rozumné rozložení vývoje zbrojení ve světě … Nemyslíte, že to je nějaká odvetná reakce, odvetný tah na obnovení naší vlastní vojenské síly, což i my netajíme a uznávají to ve zbytku světa.
V. Putin: … My už dnes máme systémy překonávající protiraketovou obranu. Nový Topol-M, jak víte, je vybaven takovými systémy. Ale tím se neohraničujeme, u nás budou systémy úplně nové generace, na které vyvíjené a chystané protiraketové systémy nebudou mít žádný vliv, to je úplně jiný systém. Protože protiraketová obrana je určena na balistické rakety, ale my hovoříme o úplně jiných systémech strategických zbraních, která, jak jsem již říkal, budou fungovat na hyperzvuku, budou měnit svou trajektorii, jak co se týká výšky, tak i po směru pohybu. A protiraketový systém je zde prostě bezmocný, to je prostě jiný příběh.
Ale naši specialisté, naši vojenští specialisté nepovažují plánované protiraketové systémy v zemích východní Evropy namířeny na odvrácení hrozby, pocházející, řekněme ze strany Íránu nebo nějakých teroristů. Jaký mají vztah teroristé a balistické zbraně? Z jakého důvodu tu je? Že u teroristů jsou balistické zbraně, že by? Však trajektorie letu raket, které mohou být vypouštěny, řekněme z íránského území, jsou také dobře známé. Ano, u nich nejsou balistické rakety, u nich jsou rakety středního doletu. Kolik jich tam teď je, já už si nepamatuji, dva tisíce, že by, nebo dva tisíce čtyři sta?
Proto se nám zdají takové argumenty neopodstatněné. A to, samozřejmě, má k nám přímý vztah a pochopitelně bude vyvolávat odpovědnou reakci. Jak jsem již řekl, ta reakce bude asymetrická, ale v nejvyšším stupni efektivní.
Prosím vážené novinaře, ať mi řeknou, kde Vladimir Putin hrozí středovýchodní Evropě odplatou? Podle mého názoru, bylo vyjádření směřováno do Washingtonu a nikoliv do Prahy či Varšavy.
_____________________________________
Dodatek:
Stejně jako prezident Putin nejsem si jistý, zvýší-li protiraketový systém ve středovýchodní Evropě bezpečnost celého kontinentu před potencionálním útokem z Íránu či Severní Koreje. Riziko vypuštění raket proti evropských či americkým cílům je reálné pouze v případě ozbrojeného konfliktu. Ten v nejbližší době ze strany výše zmiňovaných států z nejvyšší pravděpodobností nehrozí. Nedisponují potřebou technologií, ani není zřejmý důvod. Írán se pokouší o status regionální velmoci v oblasti Středního Východu a i přes všechnu rétoriku mu je zapotřebí klid. Severní Korea je životně závislá na Číně, která se taktéž snaží zvýšit svůj vliv v globální sféře, rozpoutání konfliktu by tyto snahy mohlo narušit.
Vyšší pravděpodobnosti je vojenská intervence samotných Spojených stát, která by byla provedena do konce funkčního období George W. Bushe. Jestliže by se jeho nástupcem stal kandidát Demokratické strany, je možné spíše očekávat deeskalaci v konfrontační politice, než její vystupňování. Případné ohrožení balistickými střelami z Íránu či Severní Koreji by přišlo před dobudováním obranného systému.
Rovněž nevěří, že by případný konflikt Spojených států s "osou zla" byl veden formou raketových odstřelů. V globalizovaném světě je výhodnější ekonomickou formou zlikvidovat svého protivníka. Nejedná se pouze o různé sankce, chod států je možné vyřadit i cílenými útoky na hospodářsky důležité objekty. K tomu není třeba balistická raketa s jadernou hlavicí, naopak války posledních několika let poukázaly na výhodu guerillového boje, který může zasadit protivníkovi větší škody, než moderní zbraňový systém.
Protiraketový systém je pouhou reminiscencí studené války. V té době měl své uplatnění, dnes ho nevidím. Bojí-li se Evropa nebo NATO raketových útoků budiž, každý vnímá zahraniční politiku v jiném spektru. Ačkoliv bych s tím osobně nesouhlasil, v rámci uskupení do něhož jsme začleněni je možné podílet se na výstavbě obranného systému. Nevidím však ani jeden argument, proč bychom se obdobným způsobem měli chovat vůči státu, jehož zahraniční politika se může v roce 2008 oproti dnešku kardinálně změnit.
Osobně si myslím, že by se Evropa, NATO i Spojené státy samotné měly více zaměřit na předcházení terorismu a zmenšování napětí se sousedními mocnostmi. Po období demilitarizace v devadesátých letech se znovu svět nachází na počátku masivního zbrojení. Výstavba protiraketové obrany v druhých zemích tomu pouze napomáhá.
Zdroj rozhovoru: Oficiální stránky prezidenta Ruské federace