Je dobojováno. Rusko si před týdnem zvolilo hlavu státu, která ho povede dalších šest let. Podle očekávání se prezidentem stal Vladimir Putin. A jako v roce 2008 si s Dmitrijem Medveděvem jen vymění kabinety.
Co tato rotace zemi přinese, ví každý Rus. Prokremelští volební inženýři a novináři vytvořili za tři měsíce ze slova „stabilita“ modlu. Stabilita je Putin. Stabilita znamená jadernými zbraněmi vyzbrojené Rusko. Jen lidé si mezi s sebou šeptají, že stabilita páchne jako barel ropy.
S volbami skončila jedna etapa protivládních protestů. Elán a veselá nálada, které bylo možné vidět na opozičních akcích před prezidentskými volbami, se pozvolna vytrácí. Se skutečností, že by Putin vyhrál, i kdyby volby byly do nejvyšší míry čestné (podle ruské nevládní asociace Golos by získal okolo 51 procent hlasů), opozice nemůže nic udělat. Taková je ruská realita.
Protivládním aktivistům se přesto podařilo zvítězit ve velkých městech. V Kaliningradu získal Vladimir Putin pouze 47 procent. Přitom v roce 2000 preference tehdy málo známého předsedy vlády překročily 60 procent. V Petrohradu obdržel o 5 procent méně, než v průměru po celé zemi. Putinovi se nepodařilo vyhrát ani bitvu o Moskvu, kterou avizoval před svými stoupenci 23. února, v Den obránců vlasti. V ruském hlavním městě obdržel bezmála 47 procent hlasů.
Ruská opozice nyní musí řešit, co dělat dál. Mnohotisícové pokojné demonstrace před volbami měly do jisté míry účinek. Lidé chtěli vládě ukázat svou sílu a dokázat, že občanská společnost v Rusku žije. Pokud ji však Kreml do 4. března nepovažoval za sobě rovného politického oponenta, po hlasování na ní brát ohled sotva bude.
Radikální křídla opozice se proto snaží vyostřit protesty a přidat jim revoluční drive. Předák Levé fronty Sergej Udalcov a jemu věrní burcují protestující na nepovolené akce, a tím i na konflikt s policií. Po skončení první povolební demonstrace 5. března zásahová jednotka tvrdě překazila pokus o okupaci Puškinova náměstí v centru Moskvy a zadržela více jak 200 osob.
Eskalaci protestů do konfrontace s bezpečnostními orgány nicméně odmítá střední třída, tvořící páteř ruských protivládních protestů. „Neprofesionální“ opozičníci v diskuzi s autorem tohoto textu vždy hovořili o nesmyslnosti revolučního buntu. A dějiny Ruska jim slouží jako argument. Mnohem důležitější je pro ně respektování vládou jejich zákonných požadavků.
Není vyloučeno, že aktivita revoluci odmítající části demonstrantů bude upadat a přeorientují se na projekty na lokální úrovni. Boj proti korupci, proti zvůli úředníků a za svá legitimní práva. Šanci přitíhnout tyto aktivisty na svou stranu využije dozajista i černý kůň nedávných prezidentských voleb, ambiciózní miliardář Michail Prochorov, jenž plánuje v brzké době založit novou politickou stranu.
Sobotní deseti tisícový mítink na Novém Arbatu byl proto možná posledním masivním protivládním protestem. Opoziční lídři alespoň v nejbližší době žádné neplánují. Ruská občanská společnost se však znovuzrodila a teď bude žít novým životem. Jen radikálové, tak jako před loňskými prosincovými protesty, se budou každý lichý měsíc pokoušet o svou malou revoluci.
Jak vypadala sobotní opoziční demonstrace se můžete podívat na následujících snímcích.
Demonstranty vítal obří transparent, tvarem připomínající kondom („Jsem na více použití! V. Putin“). Lidé se na jeho pozadí s chutí fotili. Nápis se přesto asi někomu nelíbil, proto byl během protestu transparent otočen.
Na mítink přišlo asi 15 tisíc s vládou nespokojených Rusů. Na fotce část z nich poslouchá před velkoplošnou obrazovkou vystoupení řečníků.
Na pořádek dohlížel Robocop („Robocop vyčistí náš Detroit od podvodníků a zlodějů“)
Putin je Terminátor-Uzurpátor 3, myslí si demonstrant
„Cthulhu vyžeň Putina“, prosí Lovecraftovu příšeru ruská opozice