Vztah ruských občanů k Dmitriji
Medveděvovi byl už od jeho nominace na oficiálního Putinova nástupce formován prostřednictvím jeho spojitosti s vládnoucím režimem.
Tato spojitost byla vyjádřena
jednak podporou, která se jeho osobě dostala od prokremelských stran Jednotného
Ruska a Spravedlivého Ruska. Z druhé strany leitmotivem předvolební
kampaně, jímž se stala tak zvaná tandemokracie.
Tímto termínem se označuje vláda dvou
představitelů výkonné moci, předsedy vlády a prezidenta, která je v ruském
případě zosobňován Vladimirem Putinem a jeho nástupcem v
prezidentském úřadu.
Výsledkem těchto skutečností byla
nedůvěra Rusů v samostatnost a nezávislost Dmitrije Medveděva na Vladimiru
Putinovi. To se projevilo již po zveřejnění Medveděvovy kandidatury na
prezidentský post.
Podle výzkumu veřejného mínění
provedeného agenturou Levada-Centr v prosinci 2007 za největší slabiny
Putinova nástupce respondenti označili nedostatek zkušeností, nízkou reputaci, manipulovatelnost
a závislost. Jen 16 % dotazovaných věřilo, že moc bude koncentrována v rukách Medveděva, 29 % předpokládalo, že zůstane v rukách Putina a 39 % bylo toho názoru, že moc bude rozdělena mezi prezidentským a premiérským úřadem.
Nehledě na tato čísla by však 57 % respondentů souhlasilo se zachováním formátu politického systému, jemuž vévodí prezident. Pouze 18 % by souhlasilo s posílením vlivu předsedy vlády.
Postoj Rusů se nezměnil ani po zvolení Medveděva prezidentem v březnu 2008. Převážná většina byla toho názoru, že nová hlava státu se bude nacházet pod Putinovým vlivem (67 %). V samostatný kurz věřila méně než čtvrtina respondentů. Přesto 47 % dotázaných si myslelo, že faktickou mocí by měl disponovat Dmitrij Medveděv.
Negativní hodnocení se třetímu ruskému prezidentovi nepodařilo změnit ani po prvním roce vlády. Tuto skutečnost lze přičítat především roli, kterou Medveděv již od svého zvolení v mocenské hierarchii hraje.
K jeho zvolení hlavou státu došlo právě díky souhlasu s dobrovolnou politickou pasivitu, přičemž jak ukázal rok 2008 tato dohoda nebyla narušena ani v případě událostí, ze kterých Medveděv mohl vytěžit politické dividendy. Mezi tyto události je možné zařadit například srpnový kavkazský konflikt, ekonomickou krizi, realizaci kontroverzní vojenské reformy nebo vydání nové koncepce ruské zahraniční politiky.
Pro Medveděva představuje značnou překážku i malý manévrovací prostor, zúžený politikou premiéra Putina. Prosazování do určité míry nezávislé politické linie hlavy státy se tak prozatím projevilo ve výměně některých představitelů regionální moci. Další kroky, jako například boj s korupcí nebo změna ústavy, mají pouze deklarativní charakter nebo jejich iniciace pochází od jiné mocenské struktury.
Tyto faktory se promítly i do průzkumu veřejného mínění provedeného koncem letošního února. Pouze 12 % dotazovaných si myslí, že prezident disponuje reálnou mocí v zemi a 45 % Rusů je toho názoru, že Putinův vliv na chod státu zůstal beze změny. Přesto se však nezměnil počet těch, kteří by nesouhlasili s působením Medveděva na prezidentském postu. Po jeho příchodu do Kremlu v květnu 2008 tato hodnota dosahovala 20 % a v lednu 2009 22 %.
Oproti stejnému období v minulém roce se také změnily ukazatelé Medveděvových slabých a silných stránek. Při porovnání s únorem 2008 se zvýšil počet těch, kteří prezidenta považují za osobu schopnou sjednocovat různé politické síly a člověka schopného dělat kompromisy (z 5 % na 9 %). Snížil se také počet respondentů, kteří si myslí, že prezident nemá výrazné politické kvality (z 12 % na 9 %).
Na druhou stranu v únoru 2009 výrazným způsobem vzrostl počet dotazovaných, kteří si myslí, že si Medveděv nedokáže poradit s před nim postavenými úkoly (z 1 % na 5 %). Mírný vzestup zaznamenal i názor, podle kterého prezident nemá jasný politický kurz (ze 4 % na 6 %).
Po prvním roce v prezidentském úřadu Dmitrij Medveděv faktickým způsobem nezměnil obraz, který si o něm vytvořila ruská společnost od jeho nominace na prezidentského kandidáta. Nezměnil se ani obraz Vladimira Putina, který si uchoval svojí ústřední pozici v mocenské hierarchii, což si Rusové i uvědomují.
První rok Medveděvova prezidentsví taktéž ukázal, že nehodlá či není schopen vyjít z role, která mu byla napsána. Pokud ruská ekonomická krize nezíská sociální rozměr bude tento trend se vší pravděpodobností pokračovat i v druhém roce. V opačném případě lze místo odvolání předsedy vlády očekávat demisi prezidenta a návrat Vladimira Putina do křesla hlavy státu.
________________________________________________
Smíření Ruska s Ukrajinou prostřednictvím Eurovize 2009? Tak alespoň vypadá vítězství ukrajinské zpěvačky Anastasie Pryhoďko v ruském nominačním kole mezinárodní hudební soutěže. Přitom kontroverzní není jen národnost Pryhoďko, ale i to, že svojí písneň představila v rusko-ukrajinské verzi.