K vytvoření mládežnických organizací řízených seshora lze nalézt několik důvodů. V blízké době se uskuteční volby, které budou mít značný význam pro rozložení moci na nejvyšších postech. Vybudování silného hnutí, které by se stalo pouliční silou současné vlády, by pomohlo Kremlu vzdorovat pokusům o realizaci byť jen náznaku tlaku na změnu politického kurzu. S tím souvisí také vytvoření iluze masivní podpory mezi mládeží, čímž by mohl být účinně marginalizován projev vnitrospolečenského nesouhlasu s odkazem na nízký počet stoupenců takového proudu. V současné době pod patronací provládních politických sil existuje několik relevantních mládežnických hnutí, Molodaja Gvardija Jedinoj Rossii (Молодая гвардия Единой России – Mladá garda Jednotného Ruska), Graždanskaja smena (Гражданская смена – Občanská změna), Rossija molodaja (Россия молодая – Mladé Rusko). Nejvýznamnější jsou však Naši.
Mládežnické hnutí Naši (úplný název zní Молодежное демократическое антифашистское движение Наши – Mládežnické demokratické antifašistické hnutí Naši) vzniklo v dubnu 2005 na základě identické organizace Iduščije vmestě (Идущие вместе – Jdoucí společně), od kterého přezvalo nejen způsob vnitřního uspořádání, ale i část členské základny. Iduščije, založené v květnu 2000, se profilovalo jako uskupení neochvějně podporující nového prezidenta Vladimira Putina a jím nastaveného politického kurzu. Tohoto trendu se drží i Naši, kteří svou sounáležitost k hlavě státu několikrát veřejně demonstrovali. Za připomenutí stojí například nedávno uskutečněná akce Svjaznoj prezidenta (Связной президента – Prezidentova spojka) z 25. března 2007, věnována na oslavu sedmého roku vlády prezidenta Putina, v rámci níž účastníci psali pozdravné SMS hlavě státu.
Jak je podle názvu zřejmé, hlavní myšlenkou hnutí je boj proti ultrapravicovému extremismu, který v Rusku nabývá na popularitě. Avšak antifašismus v podání Našich si nebere na mušku pouze sdružení veřejně propagující rasovou a náboženskou nesnášenlivost, do této oblasti zahrnuje také současnou protivládní opozici. Z fašismu je obviňována především Nacionálně bolševické strana a její vůdce Eduard Limonov. Strana tvoří součást opozičního Jiného Ruska a je známa zejména svými radikálními protivládními akcemi, čímž vrhá stín obvinění z podpory fašismu i na ostatní strany sdružené v protivládní platformě Další lídři opozice, především Michail Kasjanov a Garri Kasparov, nejsou hnutím obviňováni pouze z plnění amerických příkazů na rozvrat země, braní peněz od oligarchů, ale také z podpory Limonovových "fašistických názorů" .
V tomto směru provedlo hnutí několik skandálních akcí, ve kterých přešlo ze slov k činům. V dubnu 2005 člen Našich napadl Kasparova šachovou deskou během debaty s aktivisty mládežnického hnutí. Koncem srpna téhož roku Naši společně se skupinou hooligans Spartaku Moskva podnikli útok na jeden ze štábů limonovců, jehož výsledkem byli čtyři vážně zraněné osoby.
Naši taktéž dávají silný důraz na patriotismus a znovuobnovení imperiální síly Ruska. Povstání nové globální velmoci má být založeno na její převaze v zásobách energetických surovin. S tím je také spojena konfrontační rétorika vůči Západu a jeho politickým uskupení, které mají, podle manifestu hnutí, zájem pouze na ovládání země zvnějšku nebo na jejím rozpadu. Ideologie hnutí je takřka identická s doktrínou suverénní demokracie. Naši svůj nesouhlas s politikou euroatlantických států projevovali řadou tématicky cílených protestů před ambasádami daných zemí (například před velvyslanectvím Estonska, Gruzie či Spojených států amerických), nebo dokonce psychickým nátlakem, kterému byl vystaven britský velvyslanec, kvůli účasti na konferenci opozičního Jiného Ruska.
Kromě jiného se hnutí věnuje celospolečenským problémům, jedním z nich je problematika armády. Mezi nevládními mládežnickými organizacemi je trendem prosazovat profesionalizaci ruské armády, čímž by se mladí muži vyhnuli řadě deprimujícím a patologickým zkušenostem, mezi něž patří především šikana, která si každoročně mezi branci vyžádá několik obětí na životech. Hnutí předchází programem Naša armija (Наша Армия – Naše armáda), který má sloužit k popularizaci vojenských sil a zvýšení jejich prestiže mezi mládeží. Jedná se tedy o opak požadavku nevládních hnutí. Naši až pateticky vykreslují ruskou armádu do podoby obránců suverenity země a zároveň místa, kde mladý muž dospěje v plnohodnotného a uvědomělého jedince. Přičemž přicházejí i s receptem na šikanu. Branci Našich budou rukovat společně ve skupinách, které svou silou ochránit jednotlivce před napadáním ze strany starších vojáku.
Hnutí samotné je založeno na základě multilevel marketingu, který je u nás spojován například s firmou Avon či Oriflame. K postupu na vyšší příčku uvnitř organizační hierarchie je tedy potřeba mít nejen organizační zdatnost, ale především přivést do hnutí určitý počet nových členů. Kariérní růst je současně stimulován i jinými výhodami, jako jsou bezplatné návštěvy kulturních zařízení, volné hodiny internetu a na vyšších úrovních také finanční ohodnocení. Lákavou vidinou je bezpochyby možnost zapojení se do politických aktivit. Mnohé prokremelské elity nepopírají, že Naši jsou mimo jiné i líhní budoucích činovníků a vrcholných managerů. Pro tyto účely byla navázána úzká spolupráce se soukromým Moskevským institutem správy, který se má podílet na kádrové přípravě nových ruských elit. Hnutí také má možnost pravidelně provádět stáže ve významných ruských společnostech, včetně Gazpromu. Politická příprava širších vrstev probíhá na každoročním letním setkání u jezera Seliger v Tverské oblasti, kde několika tisícům stoupenců dávají lekce přední provládní politické osobnosti. Ať se jedná o politologa Gleba Pavlovskeho, člena Rady federace a předsedy výboru pro mezinárodní záležitosti Michaila Margelova, konzervativního novínáře Michaila Leontijeva, nebo současného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.
Narozdíl od jiných hnutí, které jsou napojeny na určitou stranu (tím je například již zmiňovaná Molodaja Gvardija či Molodjožnoje Jabloko ), jsou Naši nadstraničtí. Tato domnělá politická nezávislost je však kompenzována přímou vazbou na Administraci prezidenta. Stejně jako v případě Iduščich vmestě je zakladatelem Našich Vasilij Jakemenko, který několik měsíců před vznikem prvního jmenovaného hnutí působil jako náčelník oddělení pro vztah se společenskými organizacemi ve Správě vnitřní politiky Administrace prezidenta. Jeho nadřízeným byl Vladislav Surkov, hlavní ideolog současného ruského politického kurzu, který stojí za mnoha projekty upevňující Putinovu pozici (za mnohé lze jmenovat vznik strany Jednotné Rusko, druhé státostrany Spravedlivé Rusko či vytvoření doktríny suverénní demokracie).
Surkov se již od počátku angažoval v přípravě ideologického programu hnutí. Na setkání se skupinou mladých komisařů v únoru 2005, které se uskutečnilo ještě před oficiálním založením Našich, dokonce slíbil, že se hnutí může v roce 2008 transformovat do nové strany moci. Tuto perspektivu deklaroval i samotný federální komisař Jakemenko na tiskové konferenci po první masové akci Našich. Mládežnické uskupení je tedy možné považovat za další z řady z Surkovových projektů, který má podchytit protivládní tendence ve sféře, která se dokáže politicky radikalizovat a současně jednoduše formovat. Přerodem do politické strany by poté vznikla síla plně oddaná nadřazené instituci se širokou sítí stoupenců, která by mohla zůstat u vlády na neomezeně dlouho dobu, což by zpětně zajistila i svým "zřizovatelům".
V současné době hnutí působí více jak 55 tisíc členů po celém Rusku, přičemž plán samotných Našich je dosáhnout počtu až 250 tisíc stoupenců. Po víkendových protestech je zřejmé, že se Kremlu mnohatisícové uskupení loajálních stoupenců v předvečer parlamentních a prezidentských voleb bude skutečně hodit.
____________________________________
Několik propagandistických plakátů v ruštině zde