"Díky Bohu, volební kampaň skončila", těmito slovy si Vladimir Putin ulevil, poté, co vhodil volební lístek do urny. A měl pravdu. Letošní předvolební kampaň byla tvrdá. Kreml, aby si v dolní sněmovně udržel ústavní většinu, využil všechny dostupné zdroje. V první řadě se jednalo o osobu Vladimira Putina, stylizovanou do podoby stabilizátora vnitropolitické situace a silného diplomata, který vrátil Rusko na Olymp mezinárodní politiky. Další aspekt byl taktéž nepřímo spojen s Vladimirem Vladimirovičem. Jako argument bylo použito srovnání vnitropolitické a ekonomické situace v 90. letech a po roce 2000, které mělo jednoznačně vyznít kladně pro "putinovu éru."
V nemalé míře došlo i k využití tak zvaných administrativních zdrojů. K podpoře hlavní prokremelské straně byly využity nejen hromadné sdělovací prostředky, které ve většině případech referovaly o straně moci v pozitivním smyslu, ale i dominantního postavení v celé hierarchii státní správy. Počínaje pouhou agitací a konče řízeným hlasováním, jenž přiznal i představitel Centrální volební komise Jevgenij Koljušin. V konečném výsledku Jednotné Rusko, po zpracování více jak 98 % hlasovacích lístků, obdrželo 64,23 % hlasů.
Jestliže chceme hledat nějaký smysl ve volbách do dolní sněmovny, musíme si nejdříve ujasnit, jakým způsobem budeme nahlížet na výsledky hlasování. V případě Ruska je nutné si uvědomit, že zde jen těžko můžeme operovat s termíny demokratičnost, občanské svobody či legitimita v západoevropském pojetí. Vlivem jiného historického vývoje, ve kterém občanská společnost nikdy nehrála vážnou roli a většina reforem byla uskutečňována seshora, je význam těchto slov deformovaný.
Dále je nutné vzít v potaz rozdíl mezi regiony. V určitých oblastech Ruské federace existuje větší či menší vertikalizace místní vlády, a tím i větší či menší využívání administrativních zdrojů v průběhu voleb. Jako názorný příklad můžou posloužit výsledky Jednotného Ruska v Něněckém autonomním okruhu a Čečenské republice. Jestliže v prvním případě JE obdrželo 48,78 %, tak v druhém prokremelská strana získala 99,36 %.
Taktéž je nutné přiznat populárnost Vladimira Putina a Jednotného Ruska mezi elektorátem. Ačkoliv se často v evropských mediích setkáváme s negativním hodnocením současného prezidenta a naopak pochvalou Borise Jelcina, v ruské společnosti Vladimir Vladimirovič hraje pozitivní roli. Nesmíme totiž opomíjet psychologický aspekt obrazu hlavy státu. V Rusku byl vždy kladně přijímán takový vládce, generální tajemník či prezident, který dokázal udržet stabilitu nehledě na postranní efekty. Z výzkumu Levada Centr provedeného v roce 2006 se tak můžeme dozvědět, že kromě Vladimira Putina je nejvíce oblíbený Leonid Brežněv, Jurij Andropov a Mikuláš II., tedy značně autoritativní osoby. Liberální či sociálně demokratické politické směry, asociované u obyvatel s 90. lety, nedisponují výraznou podporou.
Pokud přistoupíme na výše uvedené teze, můžeme se pokusit analyzovat volební výsledky Jednotného Ruska. Jak již bylo řečeno, na volební mapě existují regiony, kde pravděpodobné nadměrné použití administrativních zdrojů mělo významný vliv na počet hlasů získaných JE. Takové oblasti nám však nic nepoví o skutečné podpoře obyvatel Jednotného Ruska, a proto je nutné hodnotit výsledky ve federálních útvarech, které administrativní zdroje využívají méně. K určení těchto oblastech nám pomůže mapa politologa Dmitrije Oreškina opublikovaná v periodiku Novaja Gazeta (viz obrázek pod článkem).
Na mapě jsou barevně rozlišeny regiony po intenzitě využití administrativních zdrojů. Světlá barva indikuje nižší vliv administrativních zdrojů na volby a naopak tmavší barva znázorňuje větší tlak před a během hlasování ze strany místních úřadů. Čísla poté uvádějí pořadí jednotlivých subjektů v tabulce zvláštní elektorální kultury, tedy "zvýšenou možnost ovládání účastníků volebního procesu."
Ačkoliv mapa byla opublikována 4 dny do voleb, při porovnání se známými výsledky nedochází k zásadnímu rozporu. Proto, abychom v hrubé formě získali možný počet hlasů Jednotného Ruska bez využití administrativních zdrojů, vypočítáme průměr součtu všech útvarů, které jsou označeny světlou barvou a jejich číslo na mapě má vysokou hodnotu. Jelikož útvar s nejvyšší hodnotou zvláštní elektorální kultury, označený na mapě jako číslo 1, má index 10 000, my budeme operovat pouze s územními celky, jejichž hodnota nepřesahuje hranici 700 bodů. Tímto způsobem může minimalizovat vliv administrativních zdrojů na pravděpodobný výsledek a zároveň bude zachována proporcionalita. Na mapě se jedná o útvary pod číslem 65 a výše.
Po aplikaci výše uvedených podmínek a provedení výpočtu získáme číslo 60,44588235. Pokud jej zaokrouhlíme a převedeme na procenta, tak můžeme říci, že s menším vlivem administrativních zdrojů by Jednotné Rusko získalo 60,45 %, tedy o 3,78 % méně. Co to tedy znamená? I v oblastech, kde vliv administrativních zdrojů není tradičně příliš vysoký, dokázala prokremelská strana zvítězit. Můžeme si to vysvětlit různě. Buď místní úřady zesílily tlak na elektorát, nebo voliči skutečně Jednotnému Rusku věří. Zároveň toto číslo odpovídá i výzkumu veřejného mínění provedeného společností Levada Centr, který byl prohlášen za nejpřesnější. Pokud tedy někdo zpochybňuje letošní ruské parlamentní volby, je nutné aby vzal v potaz i tato fakta.
__________________________________________________________
