O významné změně personálního složení ruské vlády se polemizovalo již dlouhou dobu. Už před rokem, v únoru 2006, se mluvilo o možném uvolnění předsedy vlády Michaila Fradkova, to se nakonec neuskutečnilo. Vládu také hodlal opustit ministr ekonomického rozvoje a obchodu German Gref, který nesouhlasil s plánem na vytvoření samostatného ministerstva obchodu a kritizoval vyčlenění Federální celní služby z jeho resortu. K tomu také však nedošlo.
Zásadní změna ve vládních postech se uskutečnila až 15. února, kdy prezident Putin nečekaně odvolal ministra obrany Sergeje Ivanova z funkce a nahradil ho Anatolijem Serdjukovem, který do té doby vedl Federální daňovou službu. Současně se novým vicepremiérem stal Sergej Naryškin, dříve působící na funkci vedoucího sekretariátu vlády. Ten se má podle prezidenta nově zabývat otázkami zesílení zahraničně-ekonomické aktivity, zejména ve spojitosti s členskými zeměmi Společenství nezávislých států. Ačkoliv byla personální změna presentována jako zesílení nového ekonomického kurzu země, hlavním aktérem byla osoba bývalé hlavy obraného resortu.
Sergej Ivanov patřil mezi nejdéle sloužící ministry obrany za celou éru Ruské federace. Na post nastoupil 28. března 2001 a vydržel tam celých 2 150 dní. Během jeho působení dostalo ministerstvo nový ráz. Podařilo se mu několikanásobně navýšit obranný rozpočet tak, aby odpovídal požadavkům armády na modernizaci ozbrojených sil. Rovněž provedl restrukturalizaci vnitřní hierarchie armády, kdy operační řízení ozbrojených sil bylo z náčelník generálního štábu převedeno na ministra obrany (Vojenské rozhledy 4/2005: 115). Ruská armáda za jeho působení však zažila několik závažných skandálů, kterým Ivanov nedokázal předejít či je důstojně prošetřit. Jedná se zejména o šikanu branců (například případ Andreje Syčjova), neúspěšné testy balistické rakety Bulava či potopení ponorky K-159 v srpnu 2003. Bývalý ministr příliš neuspěl ani ve snižování početního stavu armády a profesionalizaci ozbrojených sil, která se stále protahuje.
Jako první vicepremiér bude Ivanov řídit nejen vojensko-průmyslový komplex, ale i část ekonomiky veřejného sektoru. Podle prezidenta Putina si rozšířením funkce zasloužil díky pozitivním výsledkům v ekonomické politice ministerstva obrany, konkrétně díky výnosům z prodeje zbraní, který za minulý rok činil 6 miliard dolarů (v roce 2005 ruský exportu zbraní rozvojovým zemím předčil dokonce i Spojené státy). A jak upřesnil premiér Michail Fradkov před prvním zasedáním vlády po personální reformě, jmenování Sergeje Ivanova prvním vicepremiérem "dovolí vládě zkoncentrovat úsilí a zajistit potřebnou úroveň koordinace v převedení ruské ekonomiky na kvalitativně novou úroveň a bude napomáhat vyhlášenému cíli, diverzifikaci ekonomiky a přetvoření jí ve světově konkurenceschopnou".
Přechod Ivanovova na jinou funkci má svůj smysl i v otázce prezidentských voleb 2008. Jeho potencionální soupeř Dmitrij Medveděv zastává post prvního vicepremiéra od listopadu 2005. V mocenské struktuře mu tedy patřily větší pravomoce, což bývalého ministra obrany opticky diskriminovalo. V nové funkci je tedy na stejné úrovni jako Medveděv a jejich startovní pozice jsou teoreticky vyrovnány. Ivanovova personální změna má i svou PR funkci. Jako první vicepremiér nezodpovídá za žádný problematický resort, jakým bezesporu ministerstvo obrany je, a může se tak vyhnout negativních vlivů spjatých s odpovědností, které by mu mohly ve volební kampani přitížit. Provládní média mu tedy mohou budovat positivní obraz, aniž by byly nařčeny z nadměrné propagandy.
Komu byste z těchto lidí dali hlas v prezidentských volbách, jestliže by se konaly v nejbližší neděli?
| Jméno | prosinec 2006 | leden 2007 |
| Dmitrij Medveděv | 38 | 33 |
| Sergej Ivanov | 23 | 21 |
| Gennadij Zjuganov | 10 | 14 |
| Vladimir Žirinovskij | 12 | 14 |
| Sergej Glazjev | 4 | 5 |
Zdroj Levada Centr – počet dotazovaných 1 600 osob ze 46 regionů celé RF
Rating osobností nejvíce upomínaných v ruských sdělovacích prostředcích za rok 2006
| Místo | Jméno a funkce | Místo v roce 2005 |
| 1 | Vladimir Putin – prezident RF | 1 |
| 2 | Alexej Kudrin – ministr financí | 2 |
| 3 | Sergej Ivanov – ministr obrany | 6 |
| 4 | German Gref – ministr ekonomického rozvoje a obchodu | 4 |
| 5 | Dmitrij Medveděv – první vicepremiér | 22 |
| 6 | Michail Fradkov – předseda vlády | 3 |
| 7 | Jurij Lužkov – starosta Moskvy | 8 |
| 8 | Boris Gryzlov – předseda Státní dumy | 9 |
| 9 | Sergej Lavrov – ministr zahraničí | 12 |
| 10 | Michail Zurabov – ministr zdravotnictví a sociálního rozvoje | 5 |
Zdroj Kommersant Vlast'